Viktor Emanuel III.

Král, jehož 46 let na trůně obsáhlo obě světové války i celou éru fašismu. Nastoupil po zavraždění otce anarchistou roku 1900, provedl Itálii Velkou válkou po boku Dohody — a roku 1922 jmenoval předsedou vlády Mussoliniho, čímž otevřel dveře dvacetiletí, které skončilo katastrofou a po referendu 1946 i koncem monarchie.

Savojská faleristika jeho éry je rozsáhlá: Řád italské koruny (založený 1868 na paměť sjednocení, s langobardskou železnou korunou v medailonu) se udílel velkoryse doma i cizincům, starobylý Řád svatých Mořice a Lazara zůstával dynastickou elitou, k tomu válečné kříže a kampaňové medaile z Libye, Velké války i Etiopie. Římské dílny jako Cravanzola dodávaly kusy vynikající kvality.

Abdikoval v květnu 1946 ve prospěch syna Umberta II. — „květnového krále“, jenž vládl 34 dní. Sběratelsky je éra VE III jasně čitelná: kde je na italské dekoraci královská koruna, tam je monarchie; republika po 1946 ji důsledně odstranila.

Dekorace jeho éry: Řád italské koruny · Řád svatých Mořice a Lazara · Válečný záslužný kříž