František Josef I.

Nastoupil v osmnácti letech uprostřed revoluce 1848 a vládl 68 let — déle než kterýkoli jiný Habsburk. Jeho éra prošla válkami v Itálii (Solferino 1859), porážkou od Pruska (Hradec Králové 1866), vyrovnáním s Uhrami 1867 i anexí Bosny, a každá z těchto kapitol zanechala stopu v soustavě vyznamenání, kterou soustavně budoval.

Hned roku 1849 založil Řád Františka Josefa — první rakouský řád udílený bez ohledu na původ a vyznání — a soustavu záslužných křížů pro úředníky, živnostníky i venkov. Jubilejní roky 1898 (50 let vlády) a 1908 (60 let) přinesly miliony pamětních medailí a křížů, které dodnes tvoří nejdostupnější vstup do sbírání monarchie. Vojenskou větev korunovala roku 1890 zavedená (a 1911 rozšířená) záslužná medaile Signum Laudis s jeho portrétem.

Když roku 1914 podepsal vyhlášení války Srbsku, netušil, že spouští konec své říše. Válečné roky přinesly válečné dekorace s meči, železné ražby místo stříbra a Čestné vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1914) — přesně datovatelné doklady rozpadajícího se světa. Dekorace s jeho monogramem FJI jsou páteří každé středoevropské sbírky.

Dekorace jeho éry: Řád Františka Josefa · Vojenská záslužná medaile Signum Laudis · Záslužný kříž · Čestné vyznamenání za zásluhy o Červený kříž