Ferdinand I.

Kníže povolaný po Battenbergově abdikaci vyhlásil roku 1908 nezávislé carství a sebe prohlásil carem — prvním po půl tisíciletí. Ctižádostivý „Foxy Ferdinand“ vedl zemi balkánskými válkami 1912–1913: první přinesla triumf nad Tureckem, druhá katastrofální porážku od bývalých spojenců.

Jeho řádový systém zrcadlí obě tváře éry. Roku 1891 založil Řád za občanské zásluhy a po něm vojenský protějšek; Řád svatého Alexandra dostal po roce 1908 carské koruny. Válečná léta plnila stuhy mečové dekorace a po boku ústředních mocností vstoupilo Bulharsko roku 1915 do světové války — sázka, která ho stála trůn.

Po porážce 1918 abdikoval ve prospěch syna Borise III. a dožil v exilu v Coburgu (zemřel až 1948, přeživ vlastní dynastii na trůně). Kusy z jeho éry — s knížecím, později carským závěsem — patří k nejpropracovanějším balkánským dekoracím; vyráběly je vídeňské dílny Rothe či Fischmeister.

Dekorace jeho éry: Řád svatého Alexandra · Řád za občanské zásluhy · Vojenský záslužný řád