Edvard Beneš

Masarykův nejbližší spolupracovník a druhý prezident prožil v úřadu dvě největší katastrofy moderních českých dějin: Mnichov 1938, po němž abdikoval a odešel do exilu, a únor 1948, kdy podruhé ustoupil síle — tentokrát komunistické. Mezi tím vedl z Londýna druhý zahraniční odboj a vrátil se v květnu 1945 do osvobozené Prahy.

Jeho londýnská vláda vytvořila celou faleristiku druhého odboje: obnovený Československý válečný kříž 1939, medaili Za chrabrost před nepřítelem (1940), medaili Za zásluhy a Pamětní medaili čs. armády v zahraničí se štítky VB, Francie, Střední východ a SSSR. Po válce přibyly odznaky a hvězdy partyzánů, Řád SNP a záplava pamětních ražeb odbojových skupin — v našem katalogu jedna z nejsilněji zastoupených kapitol vůbec.

Zemřel v září 1948, půl roku po únorovém převratu. Dekorace z let 1938–1948 jsou vyhledávané zejména v udělených celcích s dekrety: vyprávějí osudy letců RAF, tobruckých obránců i východních vojáků.

Dekorace jeho éry: Československý válečný kříž 1939 · Medaile Za chrabrost před nepřítelem · Řád Slovenského národního povstání