Albert I.

Když Německo v srpnu 1914 vpadlo do neutrální Belgie, mladý král odmítl kapitulovat, postavil se do čela armády a čtyři roky držel poslední cíp země za řekou Yserou. „Král-voják“ se stal legendou spojenecké propagandy — a belgická faleristika Velké války nese jeho pečeť v každém kuse.

Z jeho éry pocházejí Válečný kříž 1914–1918, Yserská medaile a kříž, Ohňový kříž pro frontové veterány (formálně zaveden až 1934, v roce jeho smrti) i pamětní a vítězné medaile, které dostal prakticky každý belgický voják. Koloniální dekorace typu 1910 nesou jeho korunovaný monogram „A“ — včetně Služební hvězdy, jejíž kusy se dvěma sponami dokládají opakovaná služební období v Kongu.

Zahynul v únoru 1934 při horolezeckém neštěstí u Marche-les-Dames; národ truchlil jako po žádném jiném panovníkovi. Jeho éra je pro sběratele uzavřenou kapitolou 1909–1934 s jasným symbolem: písmenem A pod královskou korunou.

Dekorace jeho éry: Válečný kříž 1914–1918 · Služební hvězda typu Albert · Yserská medaile